Statistiky:
Počet návštěv: 16127
Aktualizace: 7.2.2008

Valid HTML 4.01!
Valid CSS!

Medvědí soutěska

8.5.2009
Autor: Petr Herman
Ikona ke článkuPo delší odmlce jsme se rozhodli, že je na čase, podniknout výlet nejen pro děti, ale také pro starší příznivce našeho klubu.

Po delší odmlce jsme se rozhodli, že je na čase, podniknout výlet nejen pro děti, ale také pro starší příznivce našeho klubu. Slovo dalo slovo a byl naplněný autobus. Zájem byl opravdu veliký. Medvědí soutěska byla pro většinu nás účastníků opravdovou výzvou.

Pro mne osobně začal zájezd už ve čtvrtek večer, a to tím, že jsem šel nezvykle brzy spát. ? Odjezd byl totiž naplánován na 3:30! K mému velkému údivu dorazili k autobusu všichni včas. Uvelebili jsme se na svá místečka a jelo se. Během cesty jsme se od naší průvodkyně paní Čechové dozvěděli několik zajímavých informací o Vídni i o Medvědí soutěsce, do které jsme se chystali.

Z mapky, kterou jsme dostali, jsem zjistili, že si můžeme vybrat dvě trasy výstupu. První etapa byla pro všechny stejná (a také nejkrásnější), stoupání kolem horského potoka po vysutých žebřících a mostech. Byl to veliký zážitek. Procházeli jsme mezi skalami, nad vodopády i tůněmi s křišťálově čistou vodou. Jenom nohám se to nelíbilo. Pro mnohé z nás to byl první letošní výšlap vůbec. A tak není divu, že po těch 165 žebřících jsme si potřebovali odpočinout. Naštěstí bylo kde, došli jsme horské chatě U dobrého pastýře. Posadili jsme se na louku, vytáhli svačiny a nechali se prohřívat horským sluníčkem.

Další cestu jsme si mohli zvolit podle toho, jak moc jsme se cítili unavení. Buď jít po silnici rovnou k autobusu nebo si ještě víc protáhnout nožičky a vzít to přes vrchol Hochlantsch. Zvolil jsem druhou variantu. Výstup byl opravdu náročný, i ti nejotrlejší turisté museli dělat pauzy, aby to vůbec udýchali. Ale nelitoval jsem! Díky dobrému počasí se nám naskytla překrásná scenérie. Vidět bylo do dalekého okolí. Rakouské vesničky, zasněžené vrcholky Alp či údolí s jezerem na straně druhé. Odnesly to jenom boty, jelikož jsme místy šli blátem a sněhem, ale to nám náladu rozházet nemohlo. ? Cesta dolů byla proti stoupání úplným balzámem (i když někteří tvrdí opak).

Dole u jezera, ke kterému jsme přišli, už byl přistaven autobus. Chvíli jsme ještě čekali, než se všichni sejdeme, doplnili jsme tekutiny, nasedli do autobusu a hurá domů.

Diskuze ke článku:

Přidávání příspěvků je v současné době vypnuto.
Napište nám: shm.km@centrum.cz Webmaster: puna@seznam.cz ICQ: 289175937